|
|
Hodnocení slovní zásoby u dětí se sluchovým postižením ve školním věku
Sehnoutková, Adéla ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením slovní zásoby v českém znakovém jazyce u dětí se sluchovým postižením ve školním věku, kteří navštěvují základní školu pro sluchově postižené. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se skládá celkem ze tří kapitol. První kapitola se zabývá významem sluchu, klasifikací sluchového postižení a diagnostikou sluchových vad. V práci je také představen rozvoj řeči u dětí se sluchovým postižením a dětí intaktních, dále specifické rysy vyskytující se k řeči osob se sluchovým postižením. Součástí je výčet testů, kterými lze hodnotit slovní zásobu u dětí školního a předškolního věku. V poslední kapitole teoretické části je popsán vývoj dítěte v období školního věku. Teoretická část se zabývá výzkume aktivní slovní zásoby u dětí se sluchovým postižením na prvním stupni základní školy pro sluchově postižené. Výzkumné šetření je zpracováno kvalitativní formou a hlavním cílem práce je zjistit, jaká je slovní zásoba v českém znakovém jazyce u žáků vzdělávajících se na 1. stupni školy pro žáky se sluchovým postižením a ověření, zda je zvolený testový materiál vhodný pro práci s těmito dětmi. V závěru jsou uvedena doporučení pro praxi. Testový materiál by mohl být návodem, jak s těmito dětmi pracovat během ověřování jejich znalostí v oblasti...
|
|
|
Zdravotně sociální dopady střídavé péče na dítě mladšího školního věku
KRÁSNÁ, Jana
Sociální dopady střídavé péče na dítě mladšího školního věku V současné době je rozvod považován za velmi dobré řešení jakéhokoliv nesouladu v manželství. Považuji proto za velmi potřebné se zabývat především dětmi, které z rozvedených rodin pocházejí, protože právě oni jsou rozpadem rodiny zasaženy nejvíce. Jsou to právě děti, které si většinou ze všeho nejvíce přejí, aby měly rodinu jako dříve a hlavně aby i nadále měly oba svoje milované rodiče, otce i matku a neztratily je. Ve své bakalářské práci jsem se proto zaměřila na problematiku střídavé péče. Tato možnost se v soudní praxi objevila před 13 lety novelou zákona o rodině, jejím smyslem je zachovat dítěti i nadále přítomné oba rodiče a širší rodinu. Tento způsob péče by tedy měl co nejvíce vycházet z potřeb dítěte. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou dopady střídavé péče na dítě mladšího školního věku, také zda je střídavá péče naplňuje potřeby dítěte lépe než výhradní péče jednoho rodiče. Mezi dotazovanými jsem také zjišťovala, co považují za pozitiva a co za negativa střídavé péče. Dotazovanými byli pracovníci orgánů sociálně právní ochrany dětí jednotlivých měst České republiky, dále psychologové a rodiče, kteří se střídavou péčí mají zkušenosti. Pro sběr dat jsem použila metodu kvantitativní distribuce anonymních dotazníků, které byly sestaveny z otázek, jež jsem měla připraveny pro rozhovor. Tímto se tedy zasílané dotazníky velmi podobají rozhovorům. Z výsledků výzkumu, které byly vyhodnocovány kvalitativní metodou tedy vyplývá následující: Jako pozitivní dopad střídavé péče je dotazovanými považováno zachování obou rodičů. Naopak jako negativní dopad je hodnoceno časté stěhování a nestabilní prostředí pro dítě. Nejčastěji užívaný a osvědčený interval pro střídání je interval týdenní. Za pozitiva střídavé péče je považována především aktivní přítomnost obou rodičů na výchově dítěte, a také jeho lepší připravenost pro partnerský život a lepší zvládnutí rozvodu. Jako negativní je opět označována častá změna prostředí pro dítě. Dále z výsledků vyplývá, že potřeby dítěte by měly být díky střídavé péči naplněny podobně jako je tomu v rodině.
|
host ::
RSS.